Na Maltě jsme trávili většinu dní na cestách. Oběd v hotelu nebo delší posezení v restauraci tak často nepřipadaly v úvahu. O to víc jsme si oblíbili místní pekárny a pastizzerie, které najdete téměř na každém rohu. Za pár centů si tu dáte něco malého na zub, nebo klidně plnohodnotný oběd za pár eur. V tomhle článku vám ukážeme, co všechno ochutnat na Maltě – od legendárních pastizzi, přes zapečená jídla až po sladké tečky. Přidáme i naše osobní tipy, kde nám chutnalo nejvíc a čemu se třeba příště radši vyhneme.
Pastizzi a Qassatat
Ke svačině jsme si nejvíce oblíbili Pastizzi a Qassatat, což jsou taštičky z listového těsta plněné ricottou nebo hráškovou pastou. Občas narazíte ale i na náplně masové, ančovičkové nebo čokoládové. Taštičky se liší v podstatě jen tvarem a dají se sehnat dle velikosti od 0,50 € do 0,90 €.
Pastizzi jsme měli nejčastěji z Sphinx nebo Jeff’s Pastizzeria, které najdete téměř všude.
Timpana a Ross il-Forn
Pokud jsme chtěli něco většího, ale rychlého, volili jsme Timpana nebo Ross il-Forn. Timpana jsou zapečené penne těstoviny, něco na způsob lasagní a Ross il-Forn je zapečená rýže také s rajčatovo-masovou směsí a ricottou. Dávají opravdu velké porce, někde by se z jedné najedli dva lidi. Přesto jsme se cenově většinou vešli do 3 €. I tato větší jídla seženete v řetězcích pastizzerií.
Arancini
Další pochoutka, která mě na pohled hodně lákala bylo Arancini, u kterého jsem na první pohled nedokázala vůbec odhadnout, z čeho je. Jedná se spíše o sicilské jídlo – smažená koule plněná uvařenou rýží, masovým ragú, hráškem a sýrem. A mně upřímně tedy moc nezaujalo. K vidění bylo o trochu méně, než předchozí zmíněné a cenově se pohybovalo okolo 2,5 €.
Maltský chléb ħobż a ftira
Ke snídani určitě doporučujeme ochutnat maltský chléb ħobż nebo ftira (liší se jen tvarem). Kůrka je hezky křupavá, ale uvnitř je nadýchaný a vůbec ne tak hutný, jako chleby, na které jsme zvyklí v Čechách. My jsme pro chleba vyrazili hned ráno do pekárny Carmelo Micallef Bakery ve Sliemě a stál nás 1,5 €.
Na chléb se skvěle hodí místní sýr gbejna, který je nejčastěji připravovaný z ovčího nebo kozího mléka. My jsme srabácky zvolili kravskou variantu. Sýr se dá sehnat v každém supermarketu za cca 2 €. Chuťově mi připomínal nejvíce balkánský sýr.
Stuffat tal-Fenek (Králík na víně)
Pokud chcete ochutnat tradiční maltské jídlo, zkuste Stuffat tal-Fenek – králíka dušeného na víně. Patří k národním specialitám a na jídelním lístku ho najdete skoro všude, často v několika verzích (dušený, pečený, nebo jako ragú).
Nejvíc je s tímhle jídlem spojené městečko Mġarr, které je na králíka vyhlášené. My doporučujeme třeba Mġarr Farmers Bar – takové místňácké bistro, kde si můžete dát víc maltských jídel po menších porcích, nebo restauraci Il-Barri, která je trochu klasičtější.
Pokud se vám nechce opouštět Vallettu, zajděte do Café Jubilee. Akorát počítejte s trochu vyšší cenou, než v Mġarr (kolem 20 €).
Ryba Lampuki
V podzimních měsících (září až listopad) lze sehnat i rybu Lampuki, kdy je její sezóna. Ryba se často podává grilovaná nebo jako součást Lampuki Pie – slaného koláče s bramborami, špenátem a olivami.
Za rybami určitě vyrazte na nedělení trh do rybářského městečka Marsaxlokk a dejte si jí ideálně v některé z restaurací přímo u vody, kde ji mívají vytaženou čerstvě z moře. Doporučujeme třeba restaurace La Nostra Padrona nebo T’Annamari. Jen počítejte s tím, že rybí restaurace v Marsaxlokku patří k těm dražším.
Pasta Rosa
A nyní konečně přichází místo na sladkou tečku. Pasta Rosa je piškot namočený v jahodovém sirupu a obalený v kokosu. K sehnání téměř v každém supermarketu nebo cukrárně. Za 1,5 € to byla pro mě asi největší pochoutka celé Malty.
Kannoli
Ochutnali jsme také Kannoli, což jsou vlastně takové křupavé smažené trubičky, správně plněné ricottou. Bohužel ty křupavé jsme si dali v cukrárně, kde je plnili nutellou… a byly strašně přeslazené. Pak jsem ale narazila i na několik krámků, kde měli klasiky a byly výborné. A nakonec jsem zkusila i jiný typ kannoli, který chutnaly jako česká kremrole. Ceny se pohybují okolo 2 €.
Qaghaq tal-Ghasel a Imqaret
Cukrovinky, které mě neuchvátily jsou Qaghaq tal-Ghasel, což je takové tvrdé těsto bez chuti plněné melasou a Imqaret – pečivo plněné fíky a datlemi.
Co pít na Maltě: Kinnie nebo Cisk
No a pokud budete chtít tohle vše zapít něčím místním, určitě doporučuji alespoň jednou ochutnat Kinnie, což je jejich limonáda, která chutná podobně jako nealkoholický Jägermeister s colou, nebo pivo Ċisk. Více o pivu na Maltě se dozvíte v tomto článku.
Zanechte komentář