Interrail: Jak procestovat Evropu vlakem?

Preferujete klidnou dovolenou, na kterou si dojedete autem nebo ještě lépe doletíte letadlem? Říkáte si, že lidi, co jezdí do Chorvatska vlakem jsou blázni? No tak my jsme si letos řekli, že zvolíme ekologickou, bezpečnou a nakonec i poměrně levnou možnost dopravy a tím vlakem se vydáme za polární kruh na sever Norska a zpět. Naše cesta započala vybíráním jízdenky a jelikož jsme sami dost tápali, jak vlastně záhadný Interrail Pass funguje, rozhodli jsme se sepsat všechno, co jsme zjistili.

Co je Interrail?

Interrail Pass je jízdenka, kterou můžete využít na vlakové spoje (a pár trajektů) ve 33 zemích Evropy. Její platnost si lze vybrat dle toho kam a jak dlouho chcete cestovat, zda hodláte být na cestě denně nebo se v každé destinaci nějakou dobu zastavíte.

Může ji využít pouze občan některého evropského státu (pro cizince je tu ale Eurail). A v zemi vašeho bydliště platí pouze pro jeden spoj ze země a jeden spoj, který vás zaveze zpět.

Jaké jsou typy jízdenek?

Jízdenky si lze vybírat posle toho, zda chcete procestovat jen jednu zemi nebo se vydat na trip přes půlku Evropy.

V prvním případě se hodí více Interrail One Country Pass, která platí pouze pro jednu zemi. Každá země má tuto jízdenku za jinou cenu a např. v Německu nebo Velké Británii, kde je železniční síť rozsáhlá, stojí docela dost. Za mě se ale celkem vyplatí např. v Itálii nebo Beneluxu (Nizozemí, Belgie a Lucembursko lze projet na jednu jízdenku).

Pokud ovšem plánujete projet více zemí, bude výhodnější sáhnout po Interrail Global Pass, která už vás pak vyjde na stejnou cenu, ať projedete zemí, kolik budete chtít.

Další možností je výběr cestovních dnů. Zde je na výběr nespočet variant od 15 dní po 3 měsíce a to s možností využít jízdenku každý den či možnost Flexi jízdenky s využitelností 4-15 dní během 1-2 měsíců.
Fajn je, že pokud cestujete nočním vlakem bez přestupu, vždy se počítá pouze den nástupu (pokud se nejedná o poslední den platnosti jízdenky).

Ceny se také odvíjí od vašeho věku. Tady vás asi mile překvapíme, ale mládežnický tarif platí pro osoby do 27 let včetně! Další milou zprávou je to, že dospělá osoba k sobě může vzít až 2 děti do 12 let zcela zdarma! Ceny všech variant lze nalézt zde.

My jsme projeli 4 země, volili jsme tedy jízdenky na 15 dní nepřetržité platnosti, které nás z důvodu 10% prázdninové slevy vyšly na 300 € (mládež) a 400 € (dospělý).

Jak funguje Interrail jízdenka?

Jízdenku můžete mít jak v papírové tak v digitální podobě.

V papírové podobě se dá sehnat na vybraných stanicích v ČR a funguje tak, že na jízdence máte určitý počet řádků, do kterých si zapisujete příslušné vlakové spoje. Pokud vám dojde místo, je možné si požádat u jakékoli mezinárodní pokladny o další stránku na základě předložení zcela vyplněného původního dokladu. Navíc zde hrozí, že jízdenku ztratíte nebo zničíte. Proto jsme si raději vybrali digitální podobu.

Jízdenky jsme objednali na webu Interrailu. Do emailu nám potom dorazily kódy, se kterými jsme si mohli jízdenky přidat do aplikace Rail Planner, ve které jsme již měli přichystaný plán našeho výletu. Zde najdete návod na to, jak celou aktivaci provést. Jednotlivé jízdy lze upravovat pro případ, že se změní plány a do doby, než započne platnost jízdenky, je možné měnit i první den jízdy.

Tato aplikace slouží i k dohledávání spojů, zapisování spojů na lístek a k prokázání se průvodčímu QR kódem. Každopádně doporučujeme nespoléhat pouze na informace z aplikace.

TIP: Vždy si ověřujte informace, které poskytuje aplikace Rail Planner i na webu dopravce nebo přímo na nádražích. Některé spoje psané v aplikaci nejely nebo na ně byly povinné rezervace, ačkoli se aplikace tvářila, že povinné nejsou!

Jak je to s rezervacemi?

Rezervace jsou na delší cesty (a hlavně ty noční) většinou povinné nebo doporučené. To, zda dopravce rezervaci vyžaduje či nikoli vám ukáže přímo aplikace. Nicméně zvlášť v době koronaviru není toto info vždy přesné (někde rezervaci vyžadovali i přesto, že v aplikaci byla pouze doporučená). My jsme si vždy ještě vše zjišťovali přes dopravce.

Rezervaci je možné vytvořit na webu Interrailu, kam se dostanete přes záložku More a hned první políčko Seat reservations. Tahle kolonka vám pro každou zemi taky ukáže další možnosti rezervace, kterými jsou většinou stránky dopravce a osobní vyřízení na pobočce.

TIP: Téměř vždy se nám vyplatilo rezervace provádět přes dopravce. Někde dokážete cenu stáhnout taky tím, že cestu rozdělíte na 2 různé rezervace pro každou zemi zvlášť.

V Česku a v Německu rezervace povinné nebyly. Při cestě tam jsme si rezervaci udělali přes ČD (Praha – Hamburg 78 Kč, přes Interrail stránky by nás ale vyšla na 205 Kč). Po cestě zpět jsme si už místenky nekupovali a jen jsme koukli na cedulky u sedadel, zda tam není místo rezervované po nějaký úsek naší cesty.

Přes Dánsko jsou rezervace povinné téměř na všech tratích i na krátké vzdálenosti. Při cestě tam jsme za jednu rezervaci Hamburg – Kodaň zaplatili 205 Kč, při cestě zpět jsme si v Kodani v automatu vytiskli rezervaci pouze na hranice zadarmo a v Německu jsme už jeli bez rezervace. Rezervace po Dánsku se dají udělat také online přes DSB, je u nich ale podle podmínek povinné si rezervaci vytisknout. V obou případech nám pak stačilo zakliknout počet cestujících 0 a počet rezervací 2.

Ve Švédsku jsme si rezervace dělali přes SJ, kde nás místenka Stockholm-Malmö vyšla na 175 Kč místo 225 Kč a Riksgransen-Stockholm na 290 Kč místo 690 Kč (za soukromé kupé a možností sprchy ve vlaku!) U rezervace ve spacím voze nejprve vše vypadá, že si jej může rezervovat pouze ten, kdo má jízdenku pro první třídu. Nakonec jsme se ale proklikali do detailu a osoba s první třídou si pouze může rezervovat kupé sama pro sebe. Na stránkách je také potřeba zadat, že již máte jízdenku Interrail Pass, protože jinak na vás vykouknou ceny za jízdenky a pořádně vás to může vyděsit 😀

V Norsku to bylo o něco složitější. Rezervaci si lze udělat pouze tak, že vám místenka dorazí poštou, tedy je potřeba si ji provést minimálně 6 dní před cestou. To jsme nestíhali a tak jsme to riskli a místenku si koupili až po příjezdu do Osla u přepážky. Místenky stály 125 Kč místo 200 Kč, co nám ukazoval Interrail. Bohužel ale již některé spoje byly vyprodané. Určitě doporučujeme udělat rezervaci na všechny spoje, kterými chcete v zemi jet HNED první den příjezdu. Z Bergenu do Osla jsme ještě ukecali průvodčího, z Osla do Trondheimu už ne.

No a na závěr jsou tu 2 úseky cesty, které z důvodu koronavirových opatřeních nebyly pokryté vlakovou přepravou. Z Göteborgu do Osla jsme to vyřešili Flixbusem (530 Kč za osobu) a z Narviku do Riksgransenu jsme museli stopovat a nakonec jsme po cestě zastavili taxík (500 Kč na osobu). Nicméně za běžných okolností zde jezdí vlaky 😉

Výhody a nevýhody

+ jste flexibilní, můžete měnit plány ze dne na den (v porovnání s letenkami)

+ ve vlaku si odpočinete a nejste tedy vyčerpaní jako po 10 hodinách řízení

+ nočními vlaky ušetříte za ubytování

+ ušetříte, pokud víte, že chcete ujet velkou vzdálenost na etapy (v porovnání s kupováním jednotlivých jízdenek)

– jste odkázání pouze na místa, kam se dostanete po kolejích

Abychom to shrnuli, občas to bylo trochu náročnější (divný lidi, zima, světlo přes noc, vyprodané spoje), ale jak jinak by se dala projet cesta přes 6000 km za cca 10 000 Kč 😉

Pokud byste chtěli jet podobnou cestu vlakem do Norska, tak mrkněte na náš článek, kde vše podrobně rozepisujeme.