25 míst, co vidět v Sarajevu a naše tipy na nejlepší bosenské jídlo

Hlavní město Bosny a Hercegoviny není úplně tradičním turistickým cílem. Sarajevo je především známé svou pohnutou historií. Začala tu první světová válka atentátem na Františka Ferdinanda d’Este a také se jednalo o nejdéle obléhané hlavní město v historii moderních válek v rámci jugoslávských válek. Od té doby se ale Sarajevo poměrně rychle rozvíjí a kromě krásného historického centra tu na vás čeká i spousta přírody a skvělého levného jídla. Pojďme se podívat na to, co vidět v Sarajevu.

Jak se dostat do Saraveja?

Přímo do Sarajeva toho bohužel moc z centrální Evropy nelétá a můžete sem doletět leda Austrianem z Vídně, kde se ale za letenky celkem plácnete přes kapsu.

Další možností je doletět z Vídně Ryanairem do Banja Luka, což je také město v Bosně a Hercegovině, ale o pár desítek kilometrů severněji. Z Banja Luka vás pak sveze autobus zhruba za 500 Kč a 5 hodin jízdy.

My jsme Saravejo navštívili v rámci naší cesty po celém Balkáně. Dojeli jsme sem z Dubrovníku přes Mostar, kde jsme si udělali zastávku a pokračovali nočním autobusem do Záhřebu. Do Dubrovníku i Záhřebu se dostanete celkem levně letadlem z Vídně nebo i Berlína, pokud narazíte na dobrou akci.

Ubytování v Sarajevu

Sarajevo je jedno z míst, kde jsou hotely poměrně levné, takže si můžete dovolit vzít téměř jakýkoliv. Doporučujeme vybírat co nejblíže k historickému centru Baščaršija.

My můžeme určitě doporučit Hotel Vamos, který byl asi 3 minutky do centra, ale zároveň i kousek od lanovky nebo žuta tabija. V ceně zde máte i super snídani. Jedna noc nás vyšla na 1000 Kč.

Pokud ale budete hledat dopředu a ne jako my až v den příjezdu, můžete za stejnou cenu najít i apartmán s vlastní kuchyňkou! Koukněte třeba na West Studio Apartment nebo Apartments Magaza, oba jsou krásné a moderní a v úplném centru města.

Co vidět v Sarajevu

Pojďme se podívat na to, co byste neměli minout, pokud sem vyrazíte.

Baščaršija

Baščaršija je historické srdce Sarajeva, které si zachovalo svůj jedinečný charakter a atmosféru. Baščaršija byla založena v 15. století jako ekonomické a obchodní centrum. Původně byla navržena ve stylu tradičního osmanského bazaru, od čehož vznikl i její název, který v arabštině znamená „hlavní trh“. Najdete tu vše od ručně vyrobených šperků, keramiky až po tradiční koberce a kovářské výrobky. My jsme tu třeba pořídili i kávový set pro rodinu. Nejvíce suvenýrů seženete na nejstarší a nejznámější ulici ve městě Kazandžiluk.

Fontána Sebilj

V centru Baščaršije se nachází dřevěná fontána Sebilj, která je jedním z největších symbolů Sarajeva. Slovo „sebilj“ v arabštině znamená znamená „cesta“, a v osmanském kontextu odkazuje na veřejnou fontánu, z níž si lidé mohou zdarma brát pitnou vodu. Podle legendy každý, kdo vypije vodu ze Sebilje, se do Sarajeva jednoho dne vrátí. My tenhle zážitek ale vzhledem k množství holubů okolo raději vynechali. 😁

Morića Han

Dále se můžete podívat na Morića Han. Tato budova, která byla před staletími používána jako dům pro cestující a pojal celkem 300 cestujících a 70 koní. Dnes je z ní kavárna a v přízemí jsou i obchůdky s perskými koberci. I když je to oblíbené místo, je to stále klidné a autentické. Za bosenskou kávu tu zaplatíte asi 3 KM.

Tašlihan

Jen kousek odtud najdete Tašlihan, pozůstatky dalšího hostince, který sloužil jako místo odpočinku a obchodu pro obchodníky cestující po Balkánu. Byl postaven v roce 1543, ale v 19. století byl poškozen požárem, takže už tu najdete jen základy. Hned vedle pak můžete navštívit Bezistán Gazi Husrev-beg, krytá tržnice z roku 1555, která slouží dodnes svému účelu a můžete si tu opět zakoupit nějaké suvenýry.

Gazi Husrev-begova mešita

Co by byla muslimská část města bez mešity. Gazi Husrev-begova mešita leží v jejím samotném centru. Zahrady, které ji obklopují, jsou volně přístupné. Do mešity zaplatíte poplatek 3 KM na osobu, ale máte v něm i vstup do protějšího muzea. Pokud se chcete podívat dovnitř, přijďte vhodně oblečeni, to znamená že všichni musí mít zakrytá kolena a ramena. Dámy budou také potřebovat šátek, který si mohou zapůjčit na pokladně. Dovnitř je potřeba zout si boty. Vnitřek mešity je skromně vyzdobený, nic přepychového, ale je tu krásný klid. Upozorňujeme, že do mešity lze vstoupit jen mimo doby modliteb, takže si zkontrolujte otevírací dobu na googlu.

Hodinová věž

Vedle mešity ještě můžete obdivovat hodinovou věž, která označuje lunární čas. To znamená, že hodiny odbijí dvanáctou přímo v čase západu slunce, podle kterého se orientují časy modliteb.

Svrzův dům

Svrzův dům je jedním z mála dochovaných příkladů tradiční osmanské architektury v Sarajevu, který poskytuje náhled do života vyšších tříd muslimského obyvatelstva v 18. a 19. století. Dle osmanské tradice je rozdělen na část pro muže a ženy. V interiéru si můžete prohlédnout tradiční nábytek, textilie a předměty každodenní potřeby. Otevřen bývá bohužel pouze v letních měsících, takže doporučujeme zkontrolovat otevírací dobu. Vstupné je 3 KM.

Žuta Tabija

Pokud máte rádi výhledy, vylezte si na pozůstatky Žluté tvrzi (bosensky Žuta Tabija). Nahoru je to sice celkem krpál, ale budete odměněni krásným panoramatem města a okolí. Nejlepší výhled je samozřejmě při západu slunce. Po cestě se můžete stavit pro jídlo, abyste nahoře při čekání na zapadající sluníčko neumřeli hlady. Oblíbená je Pekara Kovači kod Mahira, kde dělají chlebíky a pizzu. Chápu, že to není úplně bosenské jídlo, ale krámek je opravdu velmi oblíbený i mezi místními a pizza vypadala skvěle a je to určitě lepší, než spoléhat na kavárnu, která je přímo na tvrzi.

Strošićka tabija

V Sarajevu se takových pozůstatků tvrzí nachází více. Ostatní jsou i méně turisticky oblíbené, a tedy méně přeplněné. Příkladem je Červená tvrz (bosensky Strošićka tabija), která je sice trochu dál a nezbylo z ní více, než pár kamenů, ale výhled si tu užijete možná ještě hezčí.

Bijela tabija

Další tvrzí, kterou můžete navštívit je Bílá tvrz (bosensky Bijela tabija). Z té se toho dochovalo nejvíce, a proto se tu i vybírá vstupné 5 KM. Bohužel je ale pevnost dost neopečovávaná a abyste měli výhled na město, musíte si vylézt na zídky. Takže doporučuji spíše někomu, komu nevadí trochu adrenalinu odměnou za pěkný výhled bez lidí.

Sarajevo Meeting of Cultures

Sarajevo je odjakživa městem, kde se potkává mnoho různých kultur. Pomyslná čára mezi dvěma východní (osmanskou) a západní (rakousko-uherskou) částí města je označena jako „Sarajevo Meeting of Cultures“ a nachází se na ulici Ferhadija, přímo v srdci města.

Věčný plamen

Dostáváme se do druhé poloviny města. Na ulici Maršala Tita vás uvítá Věčný plamen, což je památník, který vzdává hold obětem druhé světové války. Věčný plamen hoří ve skleněné ochranné krychli a je obklopen kamenným pultem, na kterém jsou vytesány jména mírových vojáků Jugoslávské armády, kteří se podíleli na osvobození města.

Katedrála srdce Ježíšova

Sarajevo je multikulturní město. A poznáte to i podle toho, že jen pár metrů od mešity můžete navštívit katolickou Katedrálu srdce Ježíšova. Kolem katedrály určitě během návštěvy Sarajeva párkrát projdete. Pokud ale ne, upřímně nemá moc smysl k ní chodit záměrně. Dovnitř se ve většině případů nedostanete, pokud se vám nepodaří prolézt na bohoslužbu.

Lanovka na Trebević

Sarajevo je obklopeno kopečky a přírodou. Na jeden takový kopec, nebo spíš horu Trebević, se můžete vyvézt lanovkou, která je v provozu od roku 2018. Na stejném místě jezdila lanovka už od roku 1959, která však byla během občanské války zničena tak, že se musela celá postavena znovu. Jedna jízda vás vyjde na 15 KM, pokud byste chtěli zpáteční, tak na 20 KM. Nicméně zpátky doporučujeme spíš procházku po bobové dráze, která opravdu stojí za to. Jízdenky se dají dokonce platit kartou.

Bobová dráha

Z hory Trebević doporučujeme sejít po bobové dráze, což bylo mé asi nejoblíbenější místo v Sarajevu. Bobová dráha byla postavena pro pro potřeby zimních olympijských her v roce 1984. Za války sloužila jako místo, odkud srbské jednotky ostřelovaly obléhané Sarajevo. Celý areál je proto naprosto zničený a bobová dráha už neslouží svým účelům, ale stalo se z ní takové skvělé urbex místo pokryté graffiti. Po bobové dráze a dál po cestě až dolů k městu je naprosto bezpečné se pohybovat. Do vzdálenějšího okolí lesů ale doporučujeme nechodit kvůli nášlapným minám, jejichž odstraňování probíhá dodnes.

Pokud máte rádi urbex, doporučuji se ještě zajet podívat ke skokanským můstkům a bývalému hotelu pro olympioniky na hoře Igman.

Avaz Twist Tower

Pro ty z vás, kteří mají rádi vyhlídky, je ideální Twist Tower, která se nachází hned vedle sarajevského nádraží (které je podle mě zajímavý turistický cíl samo o sobě). Za vstup zaplatíte pouhé 2 KM (pozor, lze pouze v mincích) a pak už se můžete vyvézt až do 36. patra panoramatickým výtahem. Pokud máte hlad, jen o patro níže je restaurace, která dokonce ani není moc drahá.

Latinský most

Latinský most vám sice možná na první pohled nebude připadat ničím výjimečný, ale pro Sarajevo je to poměrně důležitá památka a má ho dokonce vyobrazené ve znaku města. Most stojí na svém místě už od dob vzniku samotného Sarajeva a jedná se o jednu z nejstarších staveb ve městě. V roce 1914 u něj proběhl atentát na Františka Ferdinanda d’Esta, čímž začala první světová válka.

Muzeum Sarajeva 1878–1918

Hned vedle Latinského mostu je proto muzeum, kde se o atentátu a vypuknutí první světové války dozvíte více. V muzeu je vystavena i replika zbraně, kterou atentátník použil. Vstupné stojí 4 KM a dá se platit pouze v hotovosti.

Muzeum zločinů proti lidskosti a genocidy

Pokud bych měla vybrat jedno muzeum, které v Sarajevu navštívit, bude to Muzeum zločinů proti lidskosti a genocidy. V muzeu uvidíte několik videonahrávek nebo různých osobních předmětů s popisky v angličtině a dozvíte se zde o tom, co se v Bosně a Hercegovině dělo v letech 1992 – 1995 při bosenské válce. Bylo to tedy dost drsné i na mě, takže bych sem nechodila s dětmi. Vstupné je 15 KM a překvapivě se dalo platit i kartou.

Židovské muzeum

Židovské muzeum sídlí v krásné budově bývalé synagogy, která už je přes 500 let stará a přežila všechny války s relativně malými škodami. Dnes se k náboženským účelům využívá jen málo, ale sídlí tu muzeum, které představuje historii a kulturu židovské komunity v Bosně a Hercegovině. Vstupné je 3 KM, platba je možná pouze v hotovosti.

Tunnel of Hope

Tunnel of Hope (Tunel naděje) byl během obléhání Sarajeva v 90. letech 20. století životně důležitou spojnicí pro obyvatele města. Tunel, vyhloubený ručně pod ranvejí letiště, spojoval obklíčené Sarajevo s bosenskými územími mimo dosah srbských sil. Jeho hlavním účelem bylo umožnit přísun potravin, léků a zbraní do města a zároveň umožnit evakuaci lidí. Dnes je část tunelu přístupná pro veřejnost jako součást muzea, kde se dozvíte něco o jeho výstavbě a klíčové roli během obléhání Sarajeva.

Za mě opět muzeum, které se vyplatí navštívit, bohužel je ale dost daleko od centra. Svézt se k němu můžete trolejbusy 103 nebo 107, které vás svezou k letišti do čtvrti Dobrinja. Pak je to ale ještě půl hodinky pěšky. Případně můžete zvolit půldenní výlet s průvodcem a odveze vás klimatizovaný autobus až přímo ke vstupu. Vstupné je 15 KM a dá se platit pouze hotově.

War Childhood Museum

Poslední muzeum má opět válečnou tématiku. Ale je ještě o něco srdcervoucí, protože vypráví příběhy dětí, které vyrostly za války, a to jak té bosenské, tak za válek v Afghánistánu, Sýrii nebo Ukrajině. Muzeum shromažďuje osobní předměty, které nemusí být drahé nebo vzácné – musí být pouze důležitými připomínkami života v konfliktu. Lidé darují knihy, hračky, plyšáky, batohy, improvizované hry, kresby a dokumenty. Vstupné je 10 KM a poslední čtvrtky v měsíci od 17 do 19 je vstup zdarma.

Alej odstřelovačů

Největším muzeem válečných zločinů jsou ale dodnes ulice Saraveja, a to především nechvalně známá „sniper alley“, jak se přezdívalo ulici Zmaja od Bosne, kde bylo zabito několik stovek civilistů přecházení ulice třeba po cestě do práce. I přesto, že se na hlavní sarajevské třídě staví nové moderní budovy a obchodní centra, na starších činžácích a panelácích stále uvidíte spousty šrámů po ostřelování. Doporučujeme nejdříve zajít do jednoho z muzeí, abyste pochopili, co se tu doopravdy dělo.

Kam na jídlo v Sarajevu?

Balkánská kuchyně nás naprosto nadchla a určitě vás nadchne také. V Sarajevu se najíte poměrně levně a dobře v místních jídelnách, kterým se říká aščinica a je jich v centru hned několik. Všechny fungují tak, že přijdete k pultíku a vyberete si z předem uvařených jídel, které vám jen nandají.

My jsme vyzkoušeli Aščinica Stari Grad, která byla asi nejlevnější a hlavní jídlo jsme tu pořídili za cca 90 – 110 Kč. Jídelna je plná místních důchodců, ale jídlo bylo výborné. Další den jsme zašli do ASDŽ Aščinica, která už vypadá trochu kultivovaněji a jídlo je tu taky maličko dražší, tzn. okolo 100 – 130 Kč. Upřímně nedokážeme asi říct, kde nám chutnalo více, v obou jsme vyzkoušeli něco trochu jiného a vždy jsme si pochutnali.

V centru najdete ještě třeba Aščinica Hadžibajrić, která byla v době naší návštěvy dost plná, takže jsme jí přeskočili, ale podle hodnocení také stojí za zvážení.

Na dezert doporučujeme cukrárnu Caffe slastičarna Badem, kde můžete ochutnat třeba bosenský dezert tufahija – vařené jablko plněné ořechy, zdobené šlehačkou. Upřímně to chutná více, než to vypadá!

K Bosně také neodmyslitelně patří baklava, kterou doporučujeme vyzkoušet v malém krámku Baklava ducan. Cenově je to tedy na Balkán trochu dražší, za jeden kousek zaplatíte 4 KM, ale zas jsou docela velké porce. A chuťově nemá konkurenci.

No a nebyli bychom to my, kdybychom vám nedoporučili i nějaké tržnice. Pokud sháníte čerstvé ovoce nebo zeleninu, navštivte tržnici Merkale. Sýry, maso nebo třeba zavařené výrobky seženete na Gradska Tržnica, kde můžete také jednoduše sehnat suvenýry pro rodinu. My si odvezli ajvar nebo třeba biftek.

Pokud máte rádi řemeslná piva, večer doporučíme zajít do Viking Pub, kde mají na výběr spoustu piv z minipivovarů z Bosny a ostatních balkánských zemí. Jen se tu dá platit pouze hotově a uvnitř se může kouřit (což je ovšem problém v celé Bosně, takže ideální je sedat si ven).

FAQ