Innsbruck není jen lyžařským střediskem. Jeho krásy oceníte i mimo zimu. My jsme se ho rozhodli objevovat na konci října a musím říct, že to bylo to nejlepší rozhodnutí. Místa, která jsme navštívili nebyla přelidněná, mimo sezónu se dá najít ubytování za lepší ceny a navíc ta příroda, která hraje všemi barvami a nízko posazené sluníčko po celý den zaručily super záběry. 🙂
První dva dny v Innsbrucku jsme se rozkoukávali. Centrum jsme měli projité za pár minut a tak jsme se rozhodli zajít se podívat i mimo něj na zámek Ambras. Bohatě nám stačilo projít si jeho rozsáhlé zahrady a dovnitř jsme se rozhodli nepodívat.
Na další dny jsme si pořídili Innsbruck Card. Koupili jsme si rovnou 72hodinovou verzi, která nás stála 66 € (v roce 2022 už 73€). Dají se ale pořídit i 24hodinová a 48hodinová verze či light verze, která se nejvíc vyplatí, pokud nemáte zájem o lanovky, ale chcete navštívit muzea.
V ceně klasické verze jsou 2 lanovky, MHD, 30 minut půjčení kola (musíte mít ale registraci v aplikaci Nextbike) a vstupy do všeho, co vás v okolí Innsbrucku napadne.
Den č. 1
- Tirol panorama a Kaiserjägermuseum (12 €)*
Muzeum které poskytne 360° pohled na bitvu o nezávislost Tyrolska po obsazení napoleonskými vojsky z roku 1809, která se odehrávala přímo na místě, kde muzeum stojí. Obraz byl vytvořen v roce 1896 pokrývá 1000 m² plátna. Tirol panorama museum je pod zemí propojena s Kaiserjägermuseum, které umožňuje nahlédnout do vojenské historie Tyrolska od 19. do 20. století.
Nás úplně vojenská muzea neba, takže kromě panoramatického obrazu nás nic moc nenadchlo. Navíc popisky byly jen v němčině, tak si člověk ani moc nepočetl.
Od muzea pak vede pěkná turistická trasa, kterou jsme neabsolvovali, protože jsme jí nemohli najít. (To je tak, když si neukládáte odkazy 🙂 ). Každopádně věřím, že ta by nás bavila o něco více.
- skokanský můstek Bergisel (10 €)
První skokanský můstek byl postaven v roce 1925. Od té doby byl sportovní areál dvakrát poctěn úkolem pořádat olympijské hry, a to v roce 1964 a 1976. V roce 2001 se dočkal přestavby, za níž stojí irácká architektka Zaha Hadid, která svou stopu zanechala také na budově Tomigaya v Tokiu či Rosenthalově centru současného umění v Cincinatti. Nahoře na vás čeká panoramatická kavárna a vyhlídková terasa. V noci se můžete navíc pokochat výhledem na krásně osvětlený můstek, který dominuje celému městu.
- lanovka Patscherkofelbahn (25.40 €)
Hora Patscherkofel se nachází jižně od Innsbrucku. Lanovky dříve vyjížděly z vesničky Igls, do které se dá dostat autobusem „J“ nebo tramvají č. 6. Tramvaj jezdí jen jednou za hodinu, ale rozhodně je to zážitek. Celou dobu se jede lesem a loukami s výhledy na hory. Nová nástupní stanice je ale o něco výše, tedy pokud se chcete dostat až k ní, doporučuji využít autobus (alespoň od konečné šestky).
S Innsbruck Card máte přednostní vstup a nemusíte tak čekat frontu na vstupenky. Od května do konce října jezdí lanovka 9-17 hod. Ve čtvrtek ale až do 23:00. Můžete se tak pokochat i západem slunce, pokud si nespletete den jako my 🙂 .
Z vrchní stanice se dá dojít až k vysílači na samém vrcholku hory (cca 3 km) a nebo po Zirbenweg až k další lanovce Glungezerbahn (8 km), která ale není již v ceně karty. Na hoře Glungezer se dá navíc i přenocovat v pěkném bivaku.
Ze spodní stanice lanovky se dá pohodlně dojít do Innsburcku přes Igls a Vill. Nedoporučuji se ale vydat na cestu už za setmění, z části se jde lesem.
Den č. 2
- lanovka Nordkettenbahnen (40 €)
Druhý den jsme si přivstali a na Hafelekarspitze jsme chtěli jet hned první lanovkou. Ze spodní stanice (od kongresového centra) jsme tedy jeli už v 8:15. Po cestě nahoru vás čeká jedna pozemní lanovka a dvě kabinkové, které pojmou až 30 lidí. Všechny jezdí po 15 minutách. Na vrcholku jsme se ocitli chvíli po 9. hodině a stálo to za to, protože jsme tam byli skoro sami! Na vrcholek je to jen pár minut a máte 360° výhled na národní park Karwendel.
Při cestě zpět jsme se ještě prošli i v prostřední stanici lanovky Seegrube po Perspektivenweg. Stezce s architektonickými prvky od norsko-americké firmy Snøhetta plná zajímavých dřevěných laviček až po ocelovou lávku.
- Alpine Zoo (12 €)
Od spodní stanice Hungerberg se dá pohodlně dojít až k alpské ZOO, která je domovem pro více než 100 druhů horských zvířat. Uvidíte tady supi, kozorohy, medvědy nebo třeba losy. Okolo poledního zde ale bylo nejvíce k vidění dětí 🙂 . - Muzeum lidového umění a Hofkirche (12 €)*
V budově bývalého františkánského kláštera se nachází Hofkirche, který je zajímavý 28 nadživotními bronzovými sochami osobností Tyrolska. Kostel je propojen s muzeem lidového umění, což za mě bylo jedno z těch lepších muzeí v Innsbrucku. Najdete zde šaty, řezbářské výrobky, nádobí a několik pečlivě zrestaurovaných místností obložených dřevem, které pocházejí ze skutečných statků a šlechtických domů. - Ferdinandeum Tyrolské státní muzeum (12 €)*
Jako poslední jsme tento den stihli Ferdinandeum, kde najdete vše od archeologických nálezů až po současné umění. Kromě obrazů je tu naštěstí i sbírka klavírů a dalších hudebních nástrojů i s možností poslechu 🙂 .
Den č. 3
- Swarovski Kristallwelten (19 € + 9.50 € autobus)
Muzeum bylo postaveno v roce 1995 na oslavu 100. výročí založení rakouské firmy Swarovski jako atrakce pro návštěvníky. Ve venkovní části areálu je nepřehlédnutelný alpský obr s očima upravenýma jako krystaly. Uvnitř se pak skrývá sedmnáct místností, každá od jiného designéra. Od hlavního nádraží v Innsbrucku sem jezdí svozové autobusy 4x denně – první v 10:20. Poslední autobus z Kristallwelten odjíždí v 19:05, můžete si tedy užít areál za tmy (což bude možná ještě hezčí než za světla).
- Hofburg (9.50 €)
Císařský palác je rezidence postavená a obývaná Habsburky. Členové císařské rodiny používali hrad až do konce monarchie v roce 1918. Nejprve Marie Terezie, později i např. císařovna Sisi. V neděle je tu rodinný den, kdy dítě s rodiči má vstup zdarma. - městská věž (4.50 €)
Na závěr jsem se šla juknout ještě na městskou věž. Nicméně závratě mi nedovolily ani vyjít ven na ochoz, takže jsem si jen vyšplhala schody, nahoře musela přejít skleněnou zem a slezla hned zase rychle dolu. Marek byl chytřejší a na věž vůbec nešel 😀 .
*Do všech státních muzeí je hromadné vstupné 12 € (do 19 let zdarma, studenti se slevou). Pokud předložíte vstupenku do Hofburgu, získáte navíc 50 % slevu. Více informací ZDE. My bohužel s kartou nemáme nijak vyzkoušeno.
Ve výsledku jsme s kartou zaplatili o 75.9 € méně a určitě by se dalo do itineráře zakomponovat více, ovšem některé atrakce jsou otevřená omezeně. (Například železniční muzeum, na které jsem se moc těšila, je otevřené pouze v sobotu.)
Čím se zabavit po zbytek času?
Sledování sportu
Innsbruck je sportovní středisko a není tak nouze o nějaký sportovní zážitek. Podle času návštěvy můžete zajít na skokanské závody (například turné 4 můstků), fotbal (domácí hrají druhou Rakouskou ligu), závody bobů, alpské lyžování, hokej a mnoho dalšího. Bydleli jsme pět minut od olympijského areálu, kde kromě fotbalového stadionu dominuje i ten hokejový. HC TWK Innsbruck hraje rakouskou ICE Hockey League (jedním z členů ligy je i české Znojmo). Tiwag Arena má kapacitu 3 tisíce lidí a led je pod úrovní chodníku, takže by na zápas bylo teoreticky vidět i zvenku. Ve výhledu však brání plný kotel domácích. Vstup na zápas stojí od 22 € na stání do 34 € na sezení. Pokud si chcete koupit nějaké občerstvení, tak si musíte u některé z hostesek vyzvednou kartičku, kterou se platí na pokladnách a nabýt ji na určitou částku od 10 € Ceny jídla i pití jsou do 4 € a platí se záloha na kelímek 2 €. Na hokej zde chodí hodně lidí, bylo skoro plno a atmosféra byla skvělá. Navíc za doby naši návštěvy hráli za Innsbruck i dva čeští hráči, takže bylo komu fandit. 🙂
Pivo
Ochutnávka místního piva je vždy pevně v našem programu. Při hledání mě nejdřív zamrzelo, že nepřežil minipivovar v centru města. U vlakového nádraží West Innsbruck se však nachází ještě jeden a to Tiroler Bier Brauerei Baumgartner GmbH. Nachází se v takovém skladovém areálu a na první pohled to vypadá, že jdete spíš k někomu do garáže. Místní štamgasti s tuplákem v ruce však dávají vědět, že jste tu správně. Otevřeno pro prodej lahvového piva a ochutnávku tu mají jen třikrát týdně (pondělí, úterý a pátek od 14 do 18). Pivo vám načepují přímo z tanku za tři € za půllitr. Märzen mi tak chutnal, že jsem si dal rovnou dva a klasický ležák v litrové lahvi jsem si vzal s sebou. Když se budete v Innsbrucku dobře koukat, tak jejich pivo najdete i v některých supermarketech a to především ve Sparu. Doporučuji však přímo návštěvu pivovaru, protože to má svoji atmosféru a načepované pivo z tanku chutná prostě lépe. Místní pracovníci nám ještě doporučili restauraci Gasthaus Anich, kde se dá dobře najíst a jejich pivo tam mají taky na čepu. Bohužel jsme nestihli navštívit, ale třeba se poštěstí vám.
Park Rapoldi
Relax v parku s výhledem na hory a sluníčkem rozhodně stojí za to, pokud si chcete na chvíli odpočinout, nebo třeba čekáte na check-in ve vašem hotelu. Přijeli jsme v neděli, kdy je v Rakousku vše zavřené. Využili jsme jediný obchod na nádraží, kde jsme doplnili zásoby a šli podle mapy do míst, kde jsme tušili zelený park. Bylo tu mnoho místních, kteří hráli různé hry. Ty si lze půjčit v nedalekém domku. Nachází se tam i WC za 0,5 €. Ve vedlejším domečku se ještě schovávalo menší občerstvení, ale brali jen hotovost. V parku můžete využít lavičky, nebo si lehnout na všudypřítomnou trávu a za zvuku rybníčka zavřít oči a nechat čas plynout.
Na závěr bychom vám ještě rádi doporučili skvělý tip na ubytování, a to B(l)ackhome hotel. My jsme si vybrali ,,city south“, které bylo relativně blízko centra, potravin i nádraží. Měli jsme fakt krásnej pokoj s balkónem a kuchyňkou za 9 464 Kč za 6 nocí. Každopádně nabízejí víc variant i lokalit 🙂
Zanechte komentář